KLUBOVÉ LESNÍ ZKOUŠKY RETRIEVERŮ – KLZ CACT

Lesní zkoušky - soudcovská tabulka

Předměty KLZ CACT

1. Nos

(Časový limit: po celou dobu soutěže)

Zkušební řád:

Rozhodčí posuzuje kvalitu nosu během zkoušení těch disciplín, kde pes nos používá. Při jeho hodnocení musí současně zvažovat všechny okolnosti, zvláště vzdálenost, na jakou pes navětřil, jaké jsou dané povětrnostní podmínky, síla větru, vlhkost a teplota vzduchu, povaha terénu, porost apod.

Poznámka pod čarou

Tato disciplína patří mezi disciplíny, které se nehodnotí samostatně, nemá během zkoušek jednu známku, zadávají se tzv. dílčí (pomocné) známky, výsledná známka je jejich průměrem, zaokrouhluje se do 0,5 dolů – příklad: známky 3 a 4, součet 7, děleno 2 = 3,5, to znamená, že výsledná známka je 3.

2. Vyhledávání

(Časový limit: cca 2 minuty)

Zkušební řád:

Úkolem této disciplíny je prověřit schopnosti psa systematicky a efektivně prohledat prostor a najít živou zvěř.
Zkouší se v poli s vyšší krytinou, je možné využít i strniště s řadami slámy, případně u vody nebo v lese s dostatečným podrostem, který znemožňuje psovi hledat zvěř zrakem. Vyhledávání se provádí zásadně proti větru, maximálně s mírným bočním větrem. Ideálně by měl retriever vyhledávat před vůdcem a nejvýše do vzdálenosti účinnosti brokového výstřelu prohledávat prostor. Pes po dobu asi 2 minut systematicky prohledává určený terén. Při vyhledávání pracuje radostně a s chutí. Může pracovat s nízkým nebo vysokým nosem. Vůdce může psa povzbuzovat tichými povely. Posuzuje se schopnost psa efektivně a samostatně vyhledávat v prostoru s chutí najít zvěř, musí však reagovat na pokyny vůdce a být ovladatelný.
Hodnocení:
Známku 4 obdrží pes, který po vypuštění pracuje ve stanovené vzdálenosti radostně a samostatně a při vyhledávání zvěře je ovladatelný a reaguje na povely vůdce.
Známku 3 obdrží pes, který nevyhledává ve stanovené vzdálenosti nebo je nesamostatný a nebo jeho vyhledávání není radostné, ale je ovladatelný a reaguje na povely vůdce.
Známku 2 obdrží pes, který pracuje s malým nasazením a musí být často povzbuzován.
Známku 1 obdrží pes, který vyhledává jen v bezprostřední vzdálenosti před vůdcem, nebo který není ovladatelný a nereaguje na povely vůdce.
Známku 0 – takové hodnocení obdrží pes, který neodejde od vůdce a odmítá vyhledávat zvěř v terénu.

Poznámka pod čarou:

Současně s vyhledáváním se dílčími známkami hodnotí nos, radost z práce a poslušnost a ovladatelnost.

3. Dohledávka a přinášení srstnaté zvěře

(Časový limit 10 minut)

Zkušební řád:

V lese na ploše o velikosti 50 x 50 m se pohodí na KLZ 1 ks srstnaté zvěře. Kus by být pohozen mimo dohled vůdce i psa. Vůdce vypustí psa k dohledání pohozené zvěře. Sám nesmí do prostoru vstupovat. Vůdce si zvolí místo k vypuštění psa na přední straně čtverce a po celou dobu disciplíny jej neopustí. Pes musí nalézt a přímo přinést pohozenou zvěř. Čtverec se musí předem vyznačit.

Přinášení se hodnotí samostatně.

Hodnocení na KLZ:

známka 4 – na donesený kus 4 minuty

známka 3 – na donesený kus 6 minut

známka 2 – na donesený kus 8

známka 1 – na donesený kus 10

známka 0 – pes do stanoveného limitu nepřinese na LZ kus vůdci

Poznámka pod čarou:

Čtverec nemusí být vyznačen viditelně, i když jsem zažila čtverec, který byl orámovaný omezovací červenobílou plastovou páskou. Většinou vám jen rozhodčí řeknou, že je kus v prostoru od tady toho stromu po tento strom čtverec 50 x 50. Nemusíte kontrolovat, mají to předem odkrokováno. Rozhodčí zanáší kus oklikou a háží většinou zezadu do čtverce.

4. Přinášení vlečené srstnaté

(časový limit 15 minut)

Zkušební řád:

Způsob založení – na nástřelu chomáček srsti (vlny), v průběhu stopní dráhy dva pozvolné oblouky.

Vlečka se zakládá ve vhodném terénu se 2 oblouky na vzdálenost 200 kroků. Zakládání vlečky nesmí pes vidět. Na konci se položí zvěř, která byla tažena. Rozhodčí zakládající vlečku si zvolí vhodný směr, označí nástřel, na němž zanechá trochu vytržené srsti nebo vlny z tažené zvěře. Tuto táhne za sebou na provázku vždy po srsti. Když ujde asi 1/3 stanovené vzdálenosti, odbočí od přímky pozvolným obloukem na libovolnou stranu. Po 2/3 položené vlečky se opět odchýlí od přímky na druhou stranu než předtím. Dotáhne zvěř na stanovenou vzdálenost, odváže z ní provázek, zvedne ji v ruce, zkontroluje neporušenost zvěře a pustí ji v ose vlečky na zem. Poté odejde ve směru tažení poslední části vlečky asi 50 kroků a zde se ukryje tak, aby mohl sledovat práci psa. V úkrytu musí zůstat tak dlouho, aby nerušil práci psa ani při přinášení zvěře k vůdci. Vlečka se zakládá vždy po větru. Zvěř nesmí být vlečena po čerstvém oranisku, čerstvě pohnojeném nebo chemikáliemi ošetřeném poli. Vzdálenost mezi jednotlivými vlečkami musí být nejméně 100 kroků. Vůdce může jít se psem maximálně 20 kroků od nástřelu. Pes může sledovat vlečku nízkým nebo vysokým nosem, jít pod větrem, ale musí se vlečkou řídit. Po vypracování vlečky má zvěř ihned uchopit, co nejkratší cestou se vrátit k vůdci a zvěř odevzdat. Používá se divoký nebo domácí králík nebo zajíc v odpovídající velikosti a barvě. Pes může být nasazen na vlečku pouze 3x.
Chyby: neochotné přinesení, špatné předání, nesledování vlečky – volné hledání, další povely i optické, kromě povelu při vypuštění psa. Každé další nasazení na vlečku a každá z uvedených chyb snižují známku vždy o jeden stupeň.

Hodnocení:

Známku 4 dostane pes, který sleduje vlečku, zvěř přinese a správně odevzdá.

Známku 3 dostane pes, který sleduje alespoň polovinu vlečky, zbytek vypracuje volným hledáním, zvěř najde a přinese a správně odevzdá, nebo pes, který byl dvakrát nasazen.

Známku 2 dostane pes, který byl třikrát nasazen, nebo najde zvěř volným hledáním a přinese ji vůdci
Známku 1 obdrží pes, který přinese zvěř z vlečky do stanoveného limitu se 3 a více chybami.

Známku 0 obdrží pes, který v časovém limitu zvěř z vlečky nepřinese.

Poznámka pod čarou:

Rozhodčí považují jakýkoliv pohyb nebo hlasový projev vůdce za povel, pokud se pes vrací s kusem. Jediné, co akceptují, je vykročení jednou nohou ke psovi v momentě přebírání zvěře. Ztrácíte body, pokud pes nepředá korektně, u této disciplíny je posouzení přinášení součástí známky, nehodnotí se pomocnou známkou.

5. Práce před barvou

Zkušební řád:

Před započetím této disciplíny musí vůdce rozhodčím nahlásit, zda předvede šoulačku, či jak jej bude pes následovat. Při zkoušení musí pes prokázat, že rozlišuje šoulačku a volnou chůzi lesem.  Zkouší se na lesní cestě, okraji lesa nebo v aleji s dobrým přehledem pro rozhodčí. Vždy stranou  ukončení práce před barvou – šoulačky, následování.

Šoulačka má být dlouhá asi 120 kroků. Vůdce šoulá pomalým krokem a obhlíží revír. Psa  nenápadně a tiše odloží. Sám pokračuje v šoulání. Když poodejde přibližně 30 kroků, zastaví se a přivolá nenápadným povelem psa. Pes nesmí jít k vůdci skokem a spolu pokračují v šoulání dalších 30 kroků. Vůdce psa opět odloží, poodejde 30 kroků, ustoupí do porostu, aby jej pes neviděl, zalící a vystřelí. Potom se vrátí ke psovi a upoutá ho na vodítko. Pes se musí během šoulačky chovat klidně.
Chyby: předbíhání psa z boku na bok, vzdalování se od vůdce, hlučné projevy, stálé odkládání a dobíhání vůdce, nápadné nebo hlasité povely, následování vůdce po přivolání skokem, neochota psa k odložení, nevyčkání psa na místě odložení, vůdcovo větší sledování psa než zvěře, za kterou šoulá.

Následování provede vůdce následujícím způsobem:

Vůdce postupuje velmi pomalu, pes jde neupoutaný nebo upoutaný na vodítku, za ním nebo vedle jeho levé nohy. Pes musí vůdce sledovat pozorně, klidně a tiše, musí se dát nenápadným tichým povelem zastavit a stejným způsobem uvést do pohybu. Jakékoliv nápadnější pokyny vůdce, které odporují myslivecké praxi, jsou při následování nepřípustné a snižují známku z výkonu. Asi po 50 krocích se vůdce zastaví, vyčká na místě 30 vteřin, pes musí sedět, ležet nebo stát. Potom se opět rozejdou a asi po 50 krocích se oba zastaví, pes si sedne, lehne nebo zůstane stát a vůdce vystřelí. Pes musí zůstat naprosto klidný. Po výstřelu vůdce psa, který následoval volně, upoutá psa na vodítko. Upoutaný pes je klasifikován podle předvedeného výkonu s příslušným koeficientem.

Nevlastní-li vůdce psa lovecký lístek, disciplínu s ním provede střelec. Střelec postupuje během práce vpravo vedle vůdce shodně s vůdcem. Zastaví-li se vůdce, rovněž zůstane stát i střelec, jde-li vůdce na konci šoulačky do krytu, jde se s ním skrýt i střelec, který pak v krytu vystřelí. Vůdce po výstřelu jde přivázat psa a střelec jde vedle něj.

Práci lze provést i tak, že se určený střelec před započetím disciplíny jde skrýt do porostu do vzdálenosti, ve které se předpokládá ukončení disciplíny a skrytí vůdce. Vůdce provede disciplínu samostatně, ustoupí do porostu ke střelci, který následně vystřelí a vůdce jde uvázat psa sám. V případě provádění následování, střelec skrytý v porostu vystřelí v okamžiku, kdy se vůdce po ukončení následování zastaví.

Hodnocení:
Každá chyba snižuje známku o jeden stupeň.

Přijde-li pes po výstřelu k vůdci a nemá-li žádnou jinou chybu, hodnotí se známkou 1.

Odběhne-li pes do leče je hodnocen známkou 0.

Při 3 a více chybách avšak neodběhne-li pes do leče obdrží známku 1.

Zkoušení této disciplíny se má co nejvíce podobat skutečnému odstřelu spárkaté zvěře na šoulačce se psem.

Poznámka pod čarou:

Číslo losu z losování při zahájení soutěže neplatí pro práci před barvou a na pobarvené stopě. Před nástupem na tyto disciplíny, které po sobě těsně následují, losují vůdci ze stejné skupiny toho, kdo nastoupí na následující pobarvenou stopní dráhu. Většinou se tahají delší – kratší větvičky a to pokaždé, když by měl nějaký vůdce se psem nastoupit na disciplínu. Takže nervíky neustále na pochodu…

Na práci před barvou je potřeba vašemu psovi připnout barvářský obojek.

Rozdíl mezi voděním psa a následováním (případně šoulačkou) je veliký. Při vodění se doporučuje tempo běžné procházkové chůze, při práci před barvou se jedná o simulaci vyhledávání zvěře, takže jít velmi pomaličku, co noha nohu mine, pro větší efekt se rozhlížet po lese, jakoby člověk hledal zvěř. Rozhodčí nesmí slyšet žádné povely, gesta rukou má být taková, aby případnou zvěř nevyplašila. Ideální je, rozhodčím říct dopředu, na jaká gesta pes reaguje.

6. Práce na barvě spárkaté zvěře

Zkušební řád: (Časový limit: 45 minut)

Pobarvená stopní dráha má být dlouhá asi 500 kroků, se dvěma změnami směru. Pobarvené lože je asi v polovině stopní dráhy a je označeno položenými větvičkami a větším množstvím nakapané krve. Vzdálenost mezi jednotlivými barvami musí být nejméně 100 kroků v celém průběhu stopní dráhy. Pro založení jedné dráhy se použije maximálně 0,3 – 0,5 l vepřové krve nebo barvy jakékoliv spárkaté zvěře (možnost přimísení trávníku). Použitá krev (barva) musí být shodná na všech stopních drahách. Barva se zakládá tak, že se kape z lahve přes větvičky vsunuté do jejího hrdla, nebo z lahve z umělé hmoty se šroubovacím uzávěrem s dírkou. Zakládání barev jiným způsobem než uvedeným je nepřípustné. Pořadatel si musí zajistit potřebnou spárkatou zvěř a krev nebo barvu.

Zvěř položená na konci barvy musí být řádně zašita v místě vývrhu. Vstřel a výstřel se ponechají nezašité. Je nepřípustné zkoušet psy na barvách, kde je dráha vyšlapaná a vůdce ji může zrakem rozpoznat. Sejmuté značky nesmí být poházené po zemi.

Pro LZ se zakládá barva ráno a smí být 1 – 8 hodin stará. Číslo losu z losování při zahájení soutěží neplatí pro práci před barvou a na pobarvené stopě. Před nástupem na tyto disciplíny losují vůdci ze stejné skupiny toho, který nastoupí na následující pobarvenou stopní dráhu. Pořadatel je odpovědný za naprosto korektní chování přenašečů zvěře a trubačů, čekajících na konci barvy. Musí být dobře ukryti a chovat se tiše až do ukončení disciplíny. Teprve k předávání úlomku a troubení vyjdou z úkrytu. Za nakladení barev zodpovídá pořadatel ve spolupráci se sborem rozhodčích, který akci posuzuje.

Před nástřelem musí být na stromě lístek s číslem barvy a zapíše se na něj čas založení barvy. Pro směr dopředu jsou na stromech připevněny značky, které pomocník před rozhodčím kladoucím barvu odstraňuje. Na odvrácené straně stromů zůstanou značky sloužící pro kontrolu při vypracování barvy. Značky musí být malé body ve výšce asi 2 metry nad zemí. Značky pro směr dopředu se ponechají na prvních 20 krocích pro lepší orientaci. Nástřel je označen větším množstvím barvy. Kapání barvy se ukončí v místě, kam bude nosiči položena zvěř. Barvy se kapou zásadně od nástřelu po směru vypracování. Na konci mají být barvy označeny shodným číslem jako na začátku a vyznačeno místo pro položení zvěře. Toto opatření je zárukou, že bude kus položen přesně tam, kde má být. Je vhodné mít vyznačenou spojovací stezku pro přenašeče zvěře.
Pes může barvu vypracovat jako vodič. Chce-li vůdce předvést psa jako hlasiče, oznamovače nebo hlasitého oznamovače, musí tuto okolnost včetně způsobu vypracování disciplíny rozhodčím oznámit při losování při zahájení soutěží.

a) vodič – (na řemeni nebo volně)

Před započetím práce na barvě připne vůdce psovi barvářský obojek s řemenem minimálně 5 m dlouhým, nevede-li vůdce psa na barvě volně. Potom může psa odložit a prohlédnout si nástřel i několik kroků barvy. Po přiložení psa na nástřel má pes ukázat barvu a pokračovat volným tempem po barvě nízkým nosem. V případě bočního větru se může držet podél barvy pod větrem. Má pracovat na plně rozvinutém barvářském řemeni, který drží vůdce po celou dobu práce (s výjimkou přehmátnutí v případě překonávání překážky) v ruce v minimální vzdálenosti 5 m od psa, nebo volně před vůdcem v těsném kontaktu. Ohlíží-li se vůdce, aby zjistil správný směr stopy podle značek, musí jej rozhodčí napomenout a za každé napomenutí se snižuje známka o jeden stupeň. Po celý čas musí být zřejmé, že pes je v barvářském řemeni zalehlý, že sleduje stopu s jistotou. Dojde-li k loži, má ukázat barvu a ve správném směru pokračovat. Není chybou, pokud pes ukáže stopy zvěře, které barvu křižovaly a sám se opraví, vrátí se na barvu a pokračuje po ní. Sejde-li však z barvy a vůdce to nezpozoruje, musí alespoň jeden rozhodčí postupovat za ním a po asi 30 krocích ho zatroubením upozorní na nutnou opravu. Potom jsou vůdce a pes vráceni do místa, kde sešli z barvy a rozhodčím navedeni ve směru pokračování. Za každou takovou opravu se snižuje známka o jeden stupeň. Příliš překotné, jen těžko zbrzditelné tempo, při kterém pes často zbíhal ze stopy, je známkou nepříliš dobré spolupráce psa s vůdcem a snižuje známku o jeden stupeň. Je dovoleno psa odkládat pro uklidnění a soustředění. Rovněž tak se snižuje známka za nedostatečně rozvinutý řemen, nevýrazné hlášení nebo oznámení a malý zájem o stopu. Není chybou, táhne-li pes na konci barvy s vysokým nosem ke zvěři. Práce psa nesmí být rušena koronou ani rozhodčími. Rozhodčí by měli postupovat 15 – 20 kroků za vůdcem psa. Za úspěšný dosled předají rozhodčí vůdci úlomek. Při tomto aktu je vhodný i trubač. U dosledovaného kusu rozhodčí posoudí, zda pes nenačíná. Vůdce odepne psovi barvářský řemen, poodejde s rozhodčími asi 10 kroků a tiše sledují chování psa. Škubání srsti a cloumání kusem není na závadu. Načne-li prokazatelně zvěř, nemůže dosáhnout žádnou cenu. Načínání zvěře uvedou rozhodčí v soudcovské tabulce. Jestliže pes mine kus položený na konci pobarvené stopy a vůdce to nezpozoruje, po 30 krocích rozhodčí zatroubením vůdce zastaví a vůdci oznámí, že pes disciplínu nesplnil a obdrží známku 0. Za práci volně se připočítává až 5 bodů. K práci volně: Dovede-li pes vůdce ke kusu volně bez ovlivňování vůdcem obdrží 5 bodů. Je-li pes během práce vůdcem ovlivňován body navíc se úměrně sníží.

b/ hlasič

Až k loži pracuje a je hodnocen pes jako vodič. U lože na označeném místě jej vůdce na pokyn rozhodčího vypustí a zůstane stát na místě s rozhodčími. Pes musí samostatně najít kus a do 10 minut u něho začít hlásit, aby mohl být hodnocen známkou 4. Hlášení musí trvat až do příchodu vůdce, vůdce na pokyn rozhodčího postupuje ve směru hlášení psa a pouze během hlášení. Pes se nesmí žádným způsobem povzbuzovat nebo nutit hlásit. Není závadou, jsou-li v hlášení krátké odmlky.

c/ oznamovač

Pes je hodnocen k loži stejně jako vodič. U lože na označeném místě jej vůdce na pokyn rozhodčího vypustí po barvě, aby zbylou polovinu barvy vypracoval samostatně. Rozhodčí ukrytý na konci dráhy, sleduje, zda si pes zvěř ověřil a jeho návrat k vůdci oznámí zatroubením. Do 20 minut se musí pes vrátit a naučeným způsobem oznámit, že zvěř našel a snažit se vůdce co nejkratší cestou k ní dovést. Rozhodčí sleduje, zda pes pracuje předem oznámeným způsobem. Způsob oznámení musí být jednoznačný, nestačí, že pes před vůdcem usedne nebo vůdce nabídne psovi spárek apod., tedy činnosti, které jsou naprosto běžné a s velkou pravděpodobností nijak nesouvisí s oznámením kusu. Vůdce nesmí žádným způsobem povzbuzovat psa k oznámení.

d/ hlasitý oznamovač

Pes pracuje k loži jako oba předchozí. U lože na označeném místě jej vůdce na pokyn rozhodčího vypustí a pes po návratu od kusu vede svého vůdce po barvě jako oznamovač s tím rozdílem, že na stopní dráze musí v intervalech hlásit. Povzbuzování při této práci není chybou.

Při hodnocení práce prováděné dle bodu b), c), d) se dvojice rozhodčích rozdělí tak, že jeden rozhodčí postupuje za vůdcem a druhý je ukryt tak, aby mohl sledovat chování psa u kusu. Jestliže se pes bezpečně řídí stopou avšak pracuje do lože pod větrem a lože mine, není to chybou, rozhodčí dá vůdci pokyn k zastavení a lože (místo pro vypuštění k další práci) vůdci ukáže. Na ohodnocení práce se musí rozhodčí dohodnout. Selže-li pes jako hlasič, oznamovač nebo hlasitý oznamovač a podaří se ho vůdci do 30ti minut přivolat, může dokončit práci jako vodič. Známka za výkon se mu sníží o jeden stupeň s koeficientem 10. Pokud nedojde s vůdcem ke zvěři do 15 minut je pes hodnocen známkou 0. Čas se počítá od vypuštění či přiložení na stopu na loži.

Poznámka pod čarou:

Barva je královská disciplína, pes, který „umí chodit barvu“ je i myslivci velmi ceněný. Je to také důkazem toho, že je dvojice pes – vůdce velmi dobře sehraná. Vrcholem umění je vycvičit psa tak, aby chodil barvu jako hlasič. Ne každý to zvládne, i pes, který je přirozeným hlasičem, musí mít dostatečnou průpravu na to, aby chodil barvu spolehlivě.

Na konci barvy se může nacházet jakákoliv spárkatá zvěř, ale vždycky jen tak veliká, aby ji mohli pomocníci pohodlně přenášet mezi konci jednotlivých barev, proto tam nečekejte urostlého šestnácteráka nebo metrákového kňoura. Většinou na konci barvy bývá srneček nebo odrostlejší selátko.

Neodmyslitelnou součástí mysliveckého oblečení na barvu je klobouk nebo jiná důstojná pokrývka hlavy.

Na barvu nastupujete se psem po disciplíně „Práce před barvou“, pes má nasazený barvářský obojek a pokud jde jako vodič na řemeni, což je většina případů, má připnutý i dlouhý barvářský řemen.

Podle zkušebních řádů má jít pes zalehnutý do řemene (má napínat barvářský řemen na celou délku), výjimkou je situace, kdy se zamotal do hustšího porostu a vy musíte nějak elegantně a hlavně hbitě přechytávat barvářský řemen a dávat pozor na vlastní tělesnou schránku.

Rozhodčí vždy ocení, pokud jde pes jako vodič, že když míjíte lože, zvednete ruku a nahlásíte „míjíme lože“. Je to i důkazem toho, že na konci řemene nevlajete bezmyšlenkovitě jako prádlo ve větru, ale vnímáte okolí.

Když dojdete ke kusu, rozhodčí čekají na reakce vaše a také reakce vašeho psa. Mohou chtít kontrolu toho, jestli bude pes načínat, jak je popsáno v řádech. Vašim úkolem je zkontrolovat, zda kus leží na pravém boku, případně jej na pravý bok obrátit. I se psem si stoupnete ke hřbetu dosledovaného kusu, rozhodčí si stoupnou před kus a čekají vaše hlášení.

„Vážení páni (paní) rozhodčí, hlásíme dosled jednoho kusu spárkaté zvěře.“

Rozhodčí z nejbližšího stromu utrhne větev. Pokud nemá dosledovaný kus v tlamě poslední hryz, sluší se ulomit z větve malou snítku (úlomek), otřít ji o vstřel a do tlamy zvěře ji vložit. Zbytek rozlomíte na dva kusy, jeden připevníte psovi na obojek nebo do vodítka a druhou část si dáte za klobouk jako důkaz úspěšného splnění disciplíny. Máte právo jej do večera na klobouku hrdě nosit.

Následují slavnostní fanfáry a gratulace.

A v mírně euforii klopýtání po barvě zpět na stanoviště.

7. Chování na stanovišti v lese

Zkušební řád:

(Časový limit: 10 minut)

Pes má prokázat, že je na stanovišti úplně klidný. Vůdci se psy jsou rozestavení kolem leče, asi 30 kroků od sebe. Korona prochází lečí s obvyklým lomozem. V leči se z bezpečnostních důvodů nestřílí. Na pokyn rozhodčího vystřelí vůdci po řadě vždy jednu ránu cca po 2 minutách. Rozhodčí stojí tak, aby viděli chování zkoušených psů. Vůdce stojí čelem k leči, psa má volně (nebo na vodítku) vedle sebe.

Hodnocení:
Pes odložený na vodítku dostane vždy o jeden stupeň nižší známku.

Pes nepokojný, nervózní, kňučící, vydávající je hodnocen za každou chybu vždy o jeden stupeň nižší známkou.

Pes, který se zmítá na vodítku, nebo uteče za zdravou zvěří či do leče, je hodnocen známkou 0 a ve zkoušce neobstál.

Tato disciplína se hodnotí za pomoci korony a všech rozhodčích, kteří jsou v dosahu. Rozhodčí této disciplíny určí, kolik psů se bude zkoušet najednou.

Poznámka pod čarou:

Pořadí této disciplíny není pevně dané, ale vzhledem k tomu, že se jedná o společnou disciplínu, zkouší se na začátku nebo až na konci akce.

Většina vůdců nestřílí. Pomocníci – střelci jsou rozestavění mezi vůdce se psy, mezi vůdci stojí i rozhodčí, každý z nich hodnotí 2 – 3 psy.

Hlučící korona většinou prochází lečí tam a zase zpátky.

8. Odložení – volné, odložení na řemeni

(Časový limit: 5 minut)

Zkušební řád:

Rozhodčí určí místo k odložení psa. Jeden z rozhodčích se ukryje v dobrém větru tak, aby mohl odloženého psa sledovat. Druhý rozhodčí přivede vůdce a psa na určené místo. Ukáže, kde si má psa odložit. Potom odejdou tak daleko, aby je pes nemohl navětřit a vidět. Po 5 minutách se pro psa vrátí vůdce a odvede ho. Rozhodčí se spolu dohodnou na známce a vyhlásí ji. Takto se vyzkouší všichni psi. Místo k odložení psa si musí vůdce řádně prohlédnout, aby jej neodložil k vosímu hnízdu, mraveništi apod. Korona musí být skryta ve vzdálenosti nejméně 100 kroků a chovat se naprosto tiše. Odložení se provádí volně nebo s uvázáním na zcela rozvinutém barvářském řemeni, jehož konec je uvázán shodně v místě odložení psa. Pes se může během odložení posadit anebo postavit, ale nesmí poodejít.

Hodnocení na řemeni:

Známku 4 dostane pes, který je během těchto 5 minut klidný.

Známku 3 dostane pes, který opustí místo k odložení do 3 kroků.

Známku 2 dostane pes, natáhne-li celý řemen (5m) a je klidný.

Známku 1 dostane pes, který natáhne celý řemen a občas s ním smýká bez hlasitých projevů nebo

ojediněle zakňučí.

Známku 0 obdrží pes, který se na řemeni trvale smýká nebo štěká či opakovaně kňučí.

Hodnocení volně:

Známku 4 dostane pes, který je během těchto 5ti minut klidný.

Známku 3 dostane pes, který opustí místo odložení do 3 kroků.

Známku 2 dostane pes, který opustí místo odložení do 6 kroků.

Známku 1 dostane pes, který opustí místo odložení do 10 kroků nebo ojediněle zakňučí.

Známku 0 dostane pes, který opustí místo odložení o více než 10 kroků nebo štěká či opakovaně

kňučí.

Poznámka pod čarou:

Doporučuji opravdu velmi pečlivě vybrat přesné místo uložení psa. Ideálně do stínu, tak, aby alespoň na jednu stranu viděl. Rozhodčí vám řekne maximálně – uložte psa za ten vývrat, za tohle křoví… Ale jakýkoliv diskomfort může psa vyprovokovat k přesunu.

9. Chování po výstřelu

Zkušební řád:

Před každým psem musí být vystřeleno tak, jak to požadují jednotlivé disciplíny. Pes se má po výstřelu chovat korektně. Střelba nesmí psa ovlivnit tak, že uteče nebo se zdráhá pracovat. Bojí-li se výstřelu nebo se po výstřelu vzdálí tak, že se nedá přivolat, dostává známku 0 a vylučuje se z dalšího posuzování. Tento důvod se zapisuje do soudcovské tabulky.

Chyby: bázlivost a neklid po výstřelu. Pes, který zůstane po výstřelu u nohy svého vůdce a ani na jeho rozkaz nechce pracovat, obdrží známku 0.

Poznámka pod čarou:

Panickou reakci na střelbu jsem na zkouškách nezažila. Takové psy většinou vyselektují OVVR. Ale pokud se pes bojí střelby, netahejte ho po zkouškách, kde se pokaždé střílí a docvičte jej. Je to náročné, ale jde to.

10. Poslušnost a ovladatelnost

(časový limit: po celou dobu soutěže)

Zkušební řád:

Poslušnost a ovladatelnost jsou základní dovednosti loveckého psa. Pes musí ochotně a okamžitě uposlechnout a vykonat každý hlasitý nebo jiný rozkaz svého vůdce. Nereaguje-li pes na povel svého vůdce, považuje se to za chybu v poslušnosti. Pes, který z jakýchkoliv příčin neuposlechne svého vůdce a nedá se připnout na vodítko, vylučuje se z dalšího posuzování. Když se vzdálí z vlivu svého vůdce a do 10ti minut se nevrátí, vylučuje se rovněž ze zkoušek. Hodnotí se dílčími známkami ze všech disciplín, ve kterých se pes v této disciplíně posuzuje a ze kterých se spočítá průměr.

Poznámka pod čarou:

Pokud pes pracuje například při vyhledávání hodně samostatně a není třeba jej jakkoliv korigovat, je možné, že vás rozhodčí vyzve k vydání nějakého povelu, aby mohl tuto disciplínu vůbec posoudit.

11. Vodění psa

Zkušební řád:

Rozhodčí, určení pro posuzování této disciplíny, vytyčí v lesním nebo podobném porostu trasu, která by měla být pro všechny zkoušené psy přibližně stejná, psi musí být zkoušeni jednotlivě. Trasa vede přes rozličné terénní překážky (padlý strom, mezi keři, přes příkop atd.). Rozhodčí sleduje vůdce se psem po celé délce trasy. Vůdce vede psa na vodítku, vypouštěcím vodítku  nebo svinutém barvářském řemeni nebo volně.

Vodění na řemeni

Během disciplíny vůdce nesmí držet vodítko v ruce a usměrňovat pohyb psa a nesmí dávat psovi žádné povely. Pes má jít klidně za svým vůdcem nebo vedle jeho levé nohy, nemá ho předbíhat ani táhnout. Nemá se zaplétat do keřů ani zachytávat za stromy. Vůdce projde kolem několika keřů nebo stromů těsně, aby dokázal, jak pes zvládá vodění. Tahá-li pes svého vůdce, zachytává-li se za stromy nebo keře, nebo ho správně nenásleduje, obdrží za každou chybu o stupeň sníženou známku

Vodění volně

Pes má jít klidně za patami svého vůdce nebo vedle jeho levé nohy, nemá ho předbíhat. Pes nesmí vůdci při chůzi překážet nebo jej zdržovat.

Chyby:

Předbíhání, tahání, napnutí vodítka, zaostávání. Při opakovaném trhání a kňučení při spatření zvěře nebo při střelbě se hodnotí pes známkou 0. V lese nesmí pes zaskakovat za stromy, musí sledovat vůdce a v žádném případě jej nesmí omezovat v pohybu.

Poznámka pod čarou:

Věnujte vodění v terénu hodně pozornosti při výcviku. Rozhodčí většinou chtějí vidět otočku kolem stromu nebo keře jak napravo, tak doleva. Bez potřebné přípravy většinou dochází právě při levé otočce ke vzájemné kolizi psa s vůdcem.

12. Přinášení

Zkušební řád:

Retriever musí zvěř bez váhání uchopit do plné mordy, bez těžkostí přinést a odevzdat buď vůdci do ruky nebo s ní před vůdcem usednout. Rozhodčí vždy zkontrolují, zda pes zvěř mačkáním nepoškodil.
Vůdce může dát psovi maximálně 3 povely k přinesení, vyjma povelu při vypuštění psa. Každý další povel vždy snižuje známku o jeden stupeň. Nepřinese-li pes zvěř ani na třetí povel, hodnotí se známkou 0 a na zkouškách neobstojí.

Chyby:

Otálení nad zvěří, mačkání, nadhazování zvěře, obcházení vůdce, váhání při návratu k vůdci, lovení s kusem v mordě, upuštění zvěře se vzdálením mordy od kusu, prokazatelné zapírání zvěře. Je-li pes v kontaktu s aportem, jakékoliv další povely i optické, snižují známku o jeden stupeň. Pes, který zvěř načíná, hrobaří, nebo ji upustí a vzdálí se od ní, je hodnocen známkou nula a na zkouškách neobstojí. Vylučující chybou je když pes bere 2 kusy najednou (při disciplínách se dvěma aporty).

Poznámka pod čarou:

Kontrola nepoškozenosti zvěře je velmi důležitá. Velké riziko poškození zvěře je například na strništi, kde může dojít k natržení kůže při opětovném házení při paměti k aportu nebo při vlečené pernaté.

13. Radost z práce

(časový limit: po celou dobu soutěže)

Zkušební řád:

Typickým znakem retrieverů je vrozená a neutuchající radost z práce. Projevuje se tím, že pes má stále zájem o práci a soustavně plní požadované úkoly. Psi, kteří neplní úkoly vůdce s nadšením, nemají radost z práce. Při posuzování radosti z práce se hodnotí úsilí psa a vůle po dobře vykonané práci, která se projevuje v průběhu celých zkoušek. Hodnotí se dílčími známkami ze všech disciplín, ze kterých se pak počítá průměr.

Poznámka pod čarou:

Hodně vůdců si plete radost z práce s radostí z pohybu. Hlavně starší rozhodčí (kteří dříve posuzovali ohaře) jsou nadšení, když vidí zkoušeného psa bezcílně lítat kolem vůdce. Jenže: ohaři pracují nohama, retrieveři mozkem. V poslední době rozhodčí začínají rozlišovat bezcílné lítání psa po okolí a možná pomalejší, i když možná ne tak líbivé, ale nadšené prozkoumávání terénu, ověřování křovíček, travin, dolíků, zkrátka systematickou nosovou práci. Výsledkem může být diametrální rozdíl v názoru na hodnocení této disciplíny.

Průběh zkoušek – zakončení

Zakončení KLZ je stejné jako u těch ostatních zkoušek. Úspěšní vůdci a jejich čtyřnozí kámoši se na nástupu chlubí úlomky na klobouku a na vodítku (zelenými větvičkami, které symbolizují dosled spárkaté zvěře).

Pro zájemce a zvědavce kousek mysliveckých tradic:

Je pradávným zvykem myslivců ozdobit si svůj klobouk úlomkem a platí tu tato pravidla:

a) Lovecký úlomek patří střelci jen tehdy, byla-li zvěř myslivecky správně ulovena,

b) Odevzdá jej lovci průvodce střelce, vedoucí honu, případně i ten, kdo se psem zvěř dosledoval. Na osamělém lovu si smí lovec klobouk ozdobit sám.

c) Úlomek náleží za ulovení spárkaté zvěře, ale i jiné vzácné, za tetřeva, tetřívka i za úlovek lišky.

d) Úlomek musí být ulomen, nikoliv uříznut, nemá být velký, stačí malá větvička se třemi konečnými letorosty, či se třemi lístky. Musí být ulomena v blízkosti místa zhasnutí zvěře.

Před podáním úlomku střelci se dá zvěři do svíráku, do klovce „poslední hryz“ či „poslední zob“. Druhá část úlomku se u zvěře spárkaté vsune do rány vzniklé vstřelem a třetí se odevzdá střelci.

Neodveze nebo neodnese se kus ihned, zbytek úlomku se pokládá na zvěř jako úlomek vlastnický, který značí též poslední pozdrav lovcův. U samčího kusu tak, aby ulomený konec směřoval k hlavě a u samičího směrem opačným.

Všechny úlomky se hned po utržení slabě namočí v barvě vstřelové rány.

e) Lovecký úlomek se podává levou rukou na dýnku sejmutého klobouku anebo správněji u spárkaté na ploché straně obnaženého tesáku nebo zavazáku. Proto má být na lov spárkaté nošen tesák.

f) Obřad se provede tak, že kus se položí na pravý bok a střelec se postaví uprostřed za hřbetem kusu proti tomu, kdo úlomek odevzdává.

g) Při odevzdávání úlomku předávající přeje „Lovu zdar“. Přijímající odpovídá „zdar“. Poděkování potvrdí střelec stiskem ruky. Všichni přítomní, i sám střelec, mají sejmuté klobouky a blahopřejí střelci rovněž „Lovu zdar“.

Byl-li ulovený kus dosledován psem, ulomí střelec část svého úlomku a odevzdá jej za prokázanou zásluhu osobě, která kus se psem dosledovala.

h) Přijatý úlomek zatkne si střelec sám na klobouk na pravou stranu a nosí se jen do večera toho dne. Složil-li v jednom dnu několik kusů, může šťastný střelec nosit i několik úlomků.

Pro zopakování:

Tak, a máte zkoušky za sebou.

Někdo nad výsledkem jásá, někdo je zklamaný a většina vůdců si odnáší předsevzetí, že musí na některých disciplínách ještě zapracovat a nebo si stanoví další cílovou metu.

V případě, že se vám zkoušky nepovedly, některá z disciplín skončila nulou a nebo jste z rozličných důvodů ze zkoušek odstoupili, můžete se  kdykoliv v jejich průběhu vrátit na „základnu“ a organizátory požádat o vydání PP a odjet domů.

Pokud máte všechny disciplíny úspěšně za sebou, čeká vás delší čekání. Je potřeba jednak počkat na ostatní účastníky, skupiny končí s časovými odstupy a navíc je potřeba výsledky spočítat, zapsat do PP, vytisknout Soudcovské tabulky a diplomy. Práce je to hromada, ale v současné době organizátoři využívají počítačový program, který jim tuto agendu velmi časově zkrátí. I tak je potřeba velmi pečlivě vše zkontrolovat, náprava chyb je vždy nepříjemná.

Závěrečný nástup probíhá slavnostně. Přítomní vůdci se rozestaví se svými psy ke svým číslům. Když jsou přítomní trubači, zazní skladby od prof. ing. Antonína Dyka, které se troubí během honů a patří k mysliveckým tradicím, například Konec honu a Halali. Vítězi zazní i slavnostní fanfáry. Po krátkém zhodnocení akce ředitelem zkoušek a hlavním rozhodčím jsou všichni úspěšní absolventi podle pořadí vyzváni k převzetí složky s PP, Soudcovskou tabulkou, diplomem a průkazem „Lovecké upotřebitelnosti psa“ pro dosled spárkaté zvěře3,2 1pokud o něj požádali. Je důležité, aby si každý zkontroloval všechny zapsané údaje, pozdější opravy jsou velmi složité, někdy až nemožné.

Je tradicí, že vítěz zkoušek pronese aspoň krátkou řeč, ve které pár větami shrne své pocity a dojmy z akce a sluší se i poděkovat organizátorům.

Informace čerpány Vergilius – Chovatelská stanice retrieverů [online]. Dostupné z: http://www.vergilius.cz/vycvik/klubove-lesni-zkousky-retrieveru-klz-cact/